Přeji všem mámám, mamkám, maminkám, k jejich dnešnímu svátku hodně bezpodmínečné lásky, životní síly, oboustranné trpělivosti, všeobecné spokojenosti a neutuchající zdraví.
Mámou je ale i naše babička nebo jí je i matka adoptivní. Napadlo vás to někdy? Komu všemu dnes přejete a jak jste na tom s nasloucháním starších? Jak to mám já, vám prozradím v dnešním článku.
Pokud chcete popřát svým blízkým hezkým originálním přáním, stáhněte si či sdílejte tato má dvě přání vytvořená přímo pro vás a tuto krásnou příležitost…
Další krásná přáníčka nejen na Den matek najdete třeba ZDE.
MOUDROST NAŠICH BABIČEK
Ne nadarmo se říká: „Spokojená matka rovná se spokojené dítě„. I moje babička mi vždycky říká: „Směj se, budeš mít usměvavé dítě„. A opravdu to funguje!
Toto předávání moudra z generace na generaci mi v dnešní době chybí. Nemyslím tím, že bychom zase měli začít bydlet celá rodina v jedné světnici, ale víc poslouchat starší generaci, která už podobnými situacemi jednou prošla a vychytala chyby, by nám asi někdy neuškodilo. Navíc si myslím, že není důležité, aby to byla rovnou maminka, babička nebo tetička. Ty třeba nechceme poslouchat už z principu, který jsme si vybudovali v pubertě, období vzdoru.
Stejně tak dobře může být naší „moudrou babičkou“ rodinná kamarádka, kolegyně v práci, maminka kamarádky… Vím, že je těžké si nechat radit. Většinou platí, že pokud se člověk nespálí sám, tak neuvěří a poradit si nenechá. Pojďte to ale čas od času zkusit.
Já se staršími kamarádkami obklopuji už dlouho a musím říct, že mi to dává opravdu hodně. A co víc, funguje to podle mě i naopak. Protože když jsou ony se mnou, jsou starší pouze datem narození uvedeném v občance. A to je krásná protislužba, nemyslíte? Máte už taky někoho?
ADOPCE
A teď trochu z jiného soudku. To, že máme popřát své mamince nás asi napadne, ale mámou je určitě více žen kolem nás, i když si to hned neuvědomujeme. Je to naše babička nebo už i dcera, teta, kamarádka, sousedka… Navíc jsou to i ty statečné ženy, které dítě adoptovaly. Adopci na dálku už asi znáte. Nedávno jsem se ale setkala s úžasným nápadem adopce na blízko (kamarádčiny webovky zde). Postupně jsem zjistila, že to není zas taková novinka, ale pro mě byla. Dětí v dětských domovech je u nás bohužel taky hodně a určitě by byli moc rády, kdybychom nemysleli jen na ty v jiných zemích, na jiných kontinentech.
Co to ale znamená být mámou? To mi přijde stejně silné téma jako „být či nebýt“. O tom třeba zas někdy jindy.