Tento článek vznikal dlouho, mohl by mít tisíce stran a nespočet názvů:
- Cesta ke štěstí
- Jak dosáhnout cíle
- Tajemství nebo známá letitá pravda?
- Jak (jsem se rozhodla) se sebou něco dělat
- Jak se pohnout z místa
Myslím, že se ale velmi hodí, že jsem ho dokončila právě na začátku roku, kdy přemýšlíme, co se nám za uplynulý rok povedlo či nepovedlo, děláme si předsevzetí a plány do roku nového…
V mé životní krizi mi přišla do ruky kniha The Secret (Tajemství) od Rhonda Byrne. Letos na jaře jsem byla v takovém blbém psychickém rozpoložení, že jsem ji vytáhla z knihovny a přečetla podruhé. Při prvním otevření mi kniha přišla jen jako soubor citátů, nic jiného. Po přečtení jsem si řekla, že to, co jsem se dozvěděla, přeci není žádné tajemství, ale letitá známá pravda a základ náboženství a všech možných filozofií. Řídíme se jí ale? Žijem tak? Protože na spoustu věcí, co se v ní píše, zapomínáme, má kniha svůj půvab a význam si ji přečíst!
Všemocný vesmír
Podstatou tajemství v knize The Secret je všemocný vesmír. Náš vesmír je zde přirovnáván k samoobsluze, ve které si můžeme vybrat a nakoupit cokoliv, vybrat si svůjosud. My sami jsme schopni si pomocí svých myšlenek přitáhnout své sny a cíle a proměnit je v realitu.
Když si něco takového ale člověk přečte, přivádí ho to k pochybnostem. Začne přemýšlet: „Copak si lidi přejí špatné věci? Copak chtejí být nemocní, stát se bezdomovci…“ Princip této filozofie je ale ten, že nevíme, zda se právě těchto věcí nebáli a neříkali si: „Bojím se, abych nebyl nemocný…“ čímž to k sobě přivolali.
Když se kouknu do minulosti, moje osobní zkušenost se s tím shoduje. Na svatbu jsem si „naprogramovala“ hezké počasí a ono opravdu bylo. Na státnice jsem si vsugerovala, koho budu mít v porotě, a oni tam opravdu byli. Jednoduše jsem nad špatnou variantou vůbec nepřemýšlela. Prostě jsem si řekla, že na svatbě bude hezky a že v porotě bude ten a ten a basta. I když si to uvědomuji až zpětně, fungovalo to!
Temná strana
Špatným věcem se ale věří líp. Všimli jste si toho? Vidím symboliku i v historii. My, jako stále utlačovaný národ, který shazuje patetismus a další věci, s kterými například Američani nemají vůbec žádný problém, nemáme v krvi si přirozeně věřit, být sebevědomí. Dějiny a rodiče nás vychovávají/vychovali spíš podřízeně, tzv. držet hubu a krok a ne jako bojovníky, kteří se snaží prodrat nahoru. To je potřeba změnit!
Cesta ke štěstí začíná jak jinak než u změny. Chce to nestěžovat si! Tím, když vyslovujeme to, co špatného se nám stalo, přitahujeme zase jen špatné věci. Důležité je vytlačit pochybnosti a překážky z našeho podvědomí. Musíme popřít všechna vsugerovaná negativa na svoji osobu, která jsme si přinesli třeba z rodiny a přepsat je dobrými. Jednoduše, když nezměníme sami sebe, nemůžeme čekat, že se něco změní.
„Největším šílenstvím je dělat stále stejné věci a očekávat jiné výsledky.“ A. Einstein
Změňme sami sebe
Naše nitro, pocity, emoce, myšlenky… to je náš život, to jsme my navenek! Možná vám to bude připadat hloupé, ale moje rada proto je: Mít rád sám sebe!
Možná rukou osudu jsem si k sobě přitáhla druhou knihu, tentokrát od českého autora Mirka Vojáčka s názvem Universální zákony života. V něčem je podobná americké The Secret, ale je znát, že je psána Čechem pro českou náturu, českého čtenáře, s příklady ze života, který je nám blízký. V této knize jsem našla spoustu rad, jak… žít.
Hned jsem si ji neuměle zabalila a začínám číst… I přečtení ukázky z knihy s deseti zákony, která je dostupná zdarma, mi otevřelo oči, vyjasnilo mnoho nejasností, dalo návod, jak uvažovat, řešit problémy a životní situace, jak se sebou pracovat. Přijde mi, že bych toto všechno ráda věděla už dřív. Předešla bych spoustě problémů, trápení, stresu… Napadá mě, že by stálo za to, aby se tyto rady zařadily do osnov a „vyučovaly“. To, že vím, co napsala Božena Němcová, kdy byla podepsána Zlatá bula sicilská… mě sice taky obohatilo, ale protože jsem nebyla zatím v žádné vědomostní soutěži, nijak zvlášť mi to v životě nepomohlo a ani ho neulehčilo. Úryvek z knihy mě nadchl a napsala jsem si Ježíškovi o celou knihu se všemi 52 zákony a protože je Ježíšek moc hodný, opravdu mi ji donesl i s věnováním autora.
Začněme snít
Do svých snů musíme prý dospět. Projít změnou, jak jsem psala. Druhým krokem je, ujasnit si, co vlastně chceme. Dobrou pomůckou je nástěnka snů a cílů. Při tvoření nástěnky nebuďte skromní, mějte velké cíle. Ale pozor! Dejte svým snům i přesné časyjejich splnění. Přání si říkejte v přítomném čase, jinak byste se jich nemuseli dočkat. Vizualizujte si je a myslete na ně, jako byste je už měli, jako by to už byla realita. Nestačí si říkat: „Chtěla bych mít šťastnou rodinu, jednou mít úspěšný projekt, který vydělává, a jet na vysněnou dovolenou.“
Proto se snažím spíš řídit tímto citátem:
„Chtěl bych – to neznamená nic. Chci – to dokáže divy.“ A.R. Vinet
Nic není tak špatné, jak vypadá
Na závěr bych ale chtěla uvést ještě jednu úvahu, na kterou bychom také neměli zapomínat! Určitě je dobré mít sny, přání a cíle. Máme za čím jít, na co se těšit. Na druhou stranu je ale (nejen) podle mě potřeba užít si i ten život, co žijeme teď. Nežít jen pro budoucnost. Nikde není napsáno, co je a co není správné, jaký život máme žít, i když se nám to okolní svět a náš rozum snaží namluvit, předepsat pravidla a seřadit do latě. Mějme rádi svůj život a tím budeme šťastní už TEĎ!!!
Dnes se nebudu na nic ptát. Věcí k zamyšlení bylo napsáno až až. Napište co chcete, třeba první, co vás napadne.
Přeji vám jen a jen splněné sny!