Bezinkový sirup miluju z jednoho prostého důvodu. Dá se z něho připravit úžasný osvěžující nápoj pro horké letní dny. Proto jsem moc ráda, že bydlíme v odlehlé části města, kde nám přímo před domem roste bezových keřů celá řada a já si je můžu dojít s košíčkem hezky natrhat a udělat si pravý nefalšovaný domácí sirup z černého bezu.
Recept je velmi snadný. Osvědčil se mi tento (zdroj: recepty z květů černého bezu) a dělám rovnou dvojitou dávku:
50 ks květů černého bezu, nejlépe z keřů daleko od silnice
2 l vody
2 citróny
2 kg cukru, já používám klasický krystal
Natrhané květy propláchnu, dám do hrnce, zaliji vodou a přidám citróny, z kterých odkrojím kůru. Povařím a nechám 24 hodin vyluhovat. Pak přecedím přes husté síto (nebo se radí plínka či pláténko) zpět do hrnce. Přidám cukr, míchám, dokud se nerozpustí. A pak přivedu k varu a zvolna vařím asi 5 minut. Ještě horkým sirupem plním umyté sklenice, zavřu, otočím dnem vzhůru a nechám vychladnout. Pak sklenice skladuji ve sklepě v temnu a chladu.
Největší zádrhel je to odležení do druhého dne. Musím si vždy trhání květů naplánovat tak, abych měla druhý den čas na dodělání sirupu. Což se mi třeba vloni vůbec nepodařilo a byli jsme bez domácího zlatavého nápoje.
Navíc zapomnětlivcům radím, udělat si někde velký uzel, abyste na hrnec s rozdělaným sirupem nezapomněli. Mě se to stalo první rok a plíseň na povrchu měla za následek zkázu celého mého snažení.
Chodíte na bez nebo chodíte bez? :)))
]]>Česnek medvědí (Allium ursinum L.; lidově též lesní česnek) je druh jednoděložné rostliny z čeledi amarylkovitých. Jedná se o vytrvalou cca 10-45 cm vysokou bylinu s podzemní cibulí. Má spoustu účinných látek, které regulují činnost žaludku, podporují trávení, urychlují hojení ran a vředů, uklidňují křeče hladkého svalstva a ničí střevní parazity (zdroj Wikipedie). Považuje se za přírodní antibiotikum, antimykotikum a také je antibakteriální a prý má i účinky proti rakovinnému bujení.
Nejčastěji jej najdete ve vlhčích porostech na spíše stinných místech. V lesích se často vyskytuje po desítkách a vytváří paloučky zelených listů. Poznat ho můžete podle dvou věcí – má jemné dlouhé listy a voní po česneku. Blbé je, že je snadno zaměnitelný s konvalinkou, proto jsem se ho bála jít poprvé sbírat sama. I když konvalinka česnekově nevoní, je přeci jen jedovatá a tak není radno pokoušet štěstí.
Sběr česneku probíhal velmi snadno. Rostl na krásném lesním paloučku daleko od silnice, přesto dobře dostupný. Bylo ho dost na jednom místě, takže stačilo dřepnout a trhat. Nebyl zablácený, takže jsem ho doma nemusela složitě čistit a mohla ho rovnou zpracovat. Pošmákli jsme si na něm hned 3x a to takto (seřazeno podle složitosti přípravy od nejjednoduššího):
Tento recept snad ani nemusím popisovat. Čerstvý chleba s máslem z farmářského krámku a na něm medvědí česnek konzumovaný přímo v lese po sběru je nezapomenutelný.

Doma jsem ho už na chleba nasekala, aby se to lépe jedlo.
Ingredience:
Postup:
Medvědí česnek jsem nasekala nahrubo a přendala do mísy. K česneku jsem přidala na jemno nasekané vlašské ořechy, směs zalila olivovým olejem a osolila. Vše jsem tyčovým mixérem rozmixovala na jemnou kaši. Vzniklé pesto jsem přendala do skleničky, stlačila a celé ještě zalila olejem – asi tři lžíce, aby byla na povrchu slabá konzervační vrstva. Takto vydrží v ledničce snad pár měsíců.
Pesto má spoustu využití. Můžete si ho mazat na rohlík, dát do těstovin, pod maso nebo místo dresingu ke steakům.
Ingredience:
Postup:
Na oleji a másle jsem zpěnila na jemno nakrájenou cibuli. Medvědí česnek jsem nasekala nahrubo a vhodila na pánev. Zakysanou smetanu jsem trochu zahustila moukou. Zakysanou smetanu s moukou jsem přidala ke směsi, osolila, okořenila a po 5 minutách krátkého povaření podávala se širokými nudlemi.
Dobrou chuť.
Znáte medvědí česnek, sbíráte ho a jak ho máte nejraději?