Kamarádky dcera je dva roky starší než můj syn a rohlíkem už jí neopijete. Jak by ne, už chodí do školy. Takže jak se začne ptát, je k nezastavení: „Kdo je to Ježíšek? Proč nám nosí dárky? Není mu na nebi zima, když je nahatý? Jak ty dárky unese, když je to miminko?…“ a mohla bych zvídavé otázky, na které se někdy nedá odpovědět, vypisovat dál.

„Američani si toho Santu vymysleli moc dobře, ti mají vystaráno. Chlapík v červeném oblečku přistane se saněmi tažených soby na střeše, proleze komínem a nechá dárky pod stromečkem, když všichni spí. Docela uvěřitelná pohádka. Navíc Santové jsou všude a dítě si mu může sednout na klín a říct mu svá přání. Co my ale mají počít rodiče s Ježíškem v Jesličkách?“ Pokračuje v líčení svých útrap kamarádka.

Uvědomila jsem si, že taky nevím, co bych odpověděla. A protože štěstí přeje připraveným, rozhodila jsem sítě s dotazem „Co říkáte u vás doma?…“.

Jak to s tím Ježíškem je, se ke mě vrátilo moc hezké vysvětlení od mé tety. Prý to přeci ví každý. Říkal to i Kocour Mikeš. Já jsem Mikeše nikdy nečetla, takže to pro mě byla velká novinka. Ani nevím, jak to tam je přesně napsáno. Já to vyprávím takto…

Vánoční příběh aneb Jak to bylo a je s tím Ježíškem

Byla jednou jedna holčička Maruška a kluk Josífek. Maruška měla dlouhé blonďaté vlásky a modré oči. Josífkovi se tůze líbila. Když vyrostli, začali spolu hospodařit. Žili šťastně a spokojeně, na všechny byli moc hodní, sousedům pomáhali a lidé je měli moc rádi. Jen nějaké to miminko, které by jim dělalo radost, jim doma chybělo. Andělíčkové na nebi to viděli a rozhodli se je za jejich laskavost a dobrotu odměnit. Jednoho dne sestoupil z nebe největší anděl a povídá Marušce: „V době Vánoc se ti narodí syn.“

A tak se taky stalo.

Ve vánoční čas Marie s Josefem putovali světem. O jedné zimní noci došli do Betléma a našli si na přenocování teplý chlév. Této kouzelné noci se jim narodilo miminko. Dali mu jméno Ježíšek. Protože to bylo děťátko z nebe, andělíčkové rozsvítili nad Betlémem velkou hvězdu se závojem, které se říká kometa. Tak všichni věděli, kde svaté miminko najdou. Ke chlévu se začali scházet zástupy lidi s dárky. Došli i tři králové z dalekých zemí. Kašpar, Melichar a Baltazar. Každý přinesl, co mohl. Kolem jesliček bylo najednou spousta věcí – chleba, jitrnice, med, vyřezávaný koník, truhla zlata, vánočka a tak dále a tak dále.

Ježíšek rostl a rostl. Prožil krásný život a vykonal mnoho dobra. Až se jeho čas na zemi naplnil, vzali si ho andělíčkové zpátky k sobě na nebe.

Teď se na nás Ježíšek z nebe dívá, pozoruje, jak je kdo hodný a co si přeje. A protože na něj lidé byli celý život milí a laskaví a když se narodil, přinesli mu ke kolébce spoustu dárků, i on teď na oplátku přinese lidem jednou za rok, o Vánocích, dárky. S nadělováním mu pomáhají andělíčkové a všichni dobří lidé, kteří věří, že tam nahoře Ježíšek je.

Znali jste toto podání příběhu o Ježíškovi? Co říkáte doma vy? Na co se ptají děti nejčastěji?

Tento nápad z redakce Praktické ženy jsem zrealizovala předloni na výtvarné dílně pro rodiče s dětmi, všem se moc líbil, dílna se vydařila a děti si s pomocí rodičů vytvořili velmi pěkné kornouty. Pozor, nezdá se to, ale kornouty jsou časově náročné. Malé děti stihli jen jeden.

NÁVOD

Budete potřebovat:

• Čtvrtku A3
• Barevné papíry
• Barevné křídy na papír a pastelky
• Nůžky
• Tuhé lepidlo na papír
• Pravítko
• Tužku
• Sešívačku

Moje šablonky s kompletním návodem k vytištění ZDE – DIY: Mikuláš, čert a anděl v kornoutu.

Mikuláš

Tip: Na vousy a knír jsem nalepila chomáčky vaty.

Čert 

Tip: Na ucho jsem čertovi přidala řetězovou náušnici a na vlasy jsem použila černý a červený krepák.

Anděl

Tip: Hvězdičku na čelence jsem dozdobila stříbrnou nitkou. Křídla jsou moc hezká z ozdobných krajkových papírů, co se používají pod dorty.

Zvete k sobě domů Mikuláše i s čerty nebo své děti nestrašíte a čerti zůstanou za dveřmi?